Magie přátelství

"Přátelství, je někdy víc, než láska, je to víra v to, že ruka svírá pevně jinou dlaň..." Proč mne napadají slova písničky od Petra Rezka, z doby kterou jsem nezažila? Možná právě proto, že ty slova pasují a přesně vystihují přátelství či to jak by mělo skutečně vypadat (aspoň v mé hlavě ano). Nebo si to nemyslíte?

Všímáte si, že jsme obklopeni plno abstraktními pojmy, které nemají jasné vymezení ani náplň a přesto zásadně ovlivňují náš život? Jako třeba láska, přátelství, štěstí apod. Kouzlo tkví v tom, že každý si tyto pojmy můžeme "naplnit" po svém. Každý z nás k tomu může přistupovat svým způsobem. Přesto najdeme společné body, které i když si daný pojem pojmenujeme jinak, dávají stejný význam. 

Jak to myslím? Hned vysvětlím: Určitě se shodneme, že pravého přítele pro každého představuje někdo jiný. Také se nejspíš shodneme, že co člověk, to odlišné priority a hodnoty. Když si však začneme definovat takového přítele obecně, nejspíš budete souhlasit, že pro nás bude velice důležité, aby se dotyčnému dalo věřit - tudíž důvěra. Dále jsme měli společnou řeč či chcete-li témata k nekonečným debatám - jinými slovy "jeli na stejné vlně". Aby tu pro nás byl a podal nám pomocnou ruku, když je třeba (a to i když si o ní sami neřekneme) - spolehlivost/být tu. Jistě, v tuto chvíli vás nejspíš napadají i další atributy. Nebojte, mne také. Tyto tři jsem však vybrala, jelikož si myslím, že bychom se na nich shodli v převážné většině a tudíž představují právě ony "společné body", které zmiňuji výše. Souhlasíte?

Mnoho spisovatelů (v 99,9% muži) píše, že nikdy asi nepochopí ženy. U mne tomu tak je s přátelstvím. Proč zrovna s ním? Ačkoliv představuje pro mne něco velice důležitého a cenného, přesto nikdy nevím, kde a jak ho potkám... Vy snad ano? No, schválně, kde jste potkali svou nejlepší kamarádku či svého nejlepšího kamaráda? A čekali jste to snad? Tak vidíte. 

Jedná se o určitou "magii", kterou nejspíš nikdy neporozumím. Vy jí rozumíte? Potkáme holku či kluka, na první pohled se nám zdá takový a makový, začneme se s ním či sní více bavit a za pár chvil, dní či týdnů jí nebo ho vidíme zcela jinak, než v ten osudný okamžik, kdy jsme jí či jeho potkali. Ne, že bychom toho dotyčného viděli v horším světle nebo snad v lepším, ale zkrátka ho vidíme jinak. Přemýšleli jste nad tím někdy? 

Jestlipak jsme si vůbec, v tu chvíli, uvědomili že nám to seznámení navždy změnilo život? Jelikož tím, že jsme svého "přítele" potkali a poznali, jsme způsobili, že věci už nebudou nikdy jako dřív. Ani nemohou. Chápete, ne? Možná jsme si toho nevšimli a třeba ani nevšimneme, ale je to tak. Proto také doslova miluji své přátele, lidi bez kterých by můj život nemohl být takovým jakým je. To oni ho dělají tak pestrý a barevný. To s nimi prožívám bláznivé i méně bláznivé dny, které dohromady tvoří celek, kterému říkáme "my life" a za to jim děkuji. Protože nebýt jich, mohl by být můj život jiný. Neříkám, že horší, lepší, ale zkrátka jiný.

Náš život, však nezůstane neměnnou konstantou, jelikož takový jaký je dnes, zítra již být nemusí. Protože s každým dalším člověkem, kterého poznáme a pustíme k sobě blíž, své bytí obohacujeme. Objevujeme a poznáváme nové věci. 

Jistě, někdy se nám stane, že nás ten daný "tvor" zradí a ublíží nám, ale tak zkrátka koloběh věcí funguje a my jsme už dospělí, abychom si na to zvykli, ne..? Navíc to znamená, že se nejednalo o "pravé přátelství", což se bohužel také někdy stává. Existují různé efekty zrcadlení, zaslepení atd., které nás dokáží ovlivnit při úsudku o jiných lidech... Je to jako s láskou sexuální či chcete-li milostnou, také to ne vždy vyjde, to však neznamená, že bychom jí neměli příště pustit dál. Nebo ano? Víte co? Přátelství je opravdu někdy víc, než láska, on ten Rezek měl pravdu! Protože lásky přicházejí a odcházejí, ale "true friends" to je něco jiného. Kdo je ten váš, to už nechám jen a jen na vás...